Popření otcovství k dítěti, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením

Občanský zákoník upravuje několik způsobů určení otcovství k dítěti. Otcovství je rovněž možné za určitých situací popřít. Jak je tomu v případě, kdy dojde k určení otcovství na základě souhlasného prohlášení matky a muže, který ovšem není otcem dítěte? Lze v takovém případě otcovství popřít?

Občanský zákoník vymezuje několik způsob, jakým lze určit otcovství k dítěti. Jedním z nich je tzv. souhlasné prohlášení matky a muže dle § 779 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník "NOZ"). Souhlasné prohlášení musí učinit matka a dotyčný muž osobně před soudem nebo před matričním úřadem. NOZ neupravuje žádný časový limit, do kterého je třeba souhlasné prohlášení učinit. Může k němu tedy dojít kdykoliv během života matky a muže. S ohledem na uvedenou právní úpravu může v praxi dojít k situaci, kdy mužem, který učiní souhlasné prohlášení není otec dítěte. V takovém případě je do rodného listu zapsán tzv. právní otec dítěte.  

Skutečný, biologický otec má následně omezené právní možnosti, jakým způsobem určit otcovství ke svému dítěti. V první řadě je nutné popřít otcovství na základě souhlasného prohlášení. Český právní řád v takovém případě nabízí pouze omezené možnosti a to zahájení řízení dle § 793 NOZ. Dle § 793 NOZ platí, že: "Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti." 

Za splnění výše uvedených podmínek může soud zahájit řízení o popření otcovství. Základními podmínkami jsou jednak zřejmý zájem dítěte a jednak naplnění ustanovení zaručujících základní lidská práva. Jedná se například o naplnění základních lidských práv upravených v Listině, případně v mezinárodních úmluvách chránících přirozenou rodinu, právo na rodinný a soukromý život, nediskriminaci apod. (viz čl. 8 a čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a rovněž právo dítěte znát svůj původ a žít se svými rodiči, pokud je to možné (viz čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte). Pokud je výsledkem řízení popření otcovství formálního otce, je následně možné určit otcovství k dítěti za podmínek NOZ.

Napište nám